Aztéctí válecníci se témer jedno století vydávali  z Tenochtitlánu, dnesního Mexico City, aby si podmanili stovky mest i vesnic. Mesto nebo jezerní mesto, jak bývá casto oznacováno, se tak se svými chrámy, trzisti, kanály a plovoucími zahradami stalo jednou z nejvetsích metropolí sveta. Kdyz do Tenochtitlánu pribyli pocátkem 16.století Spanelé, popisovali jej jako mesto snu, jez se ve srovnání s evropskými mesty, odkud prisli, podobalo obrázku z románu. Behem deseti let, která predcházela príchodu Hernána Cortése a jeho dobyvatelu do Mexika, videli Aztékové radu znamení, která varovala pred koncem jejich civilizace. Pred tím, co skrývá budoucnost, nejprve Aztéky varovalo mimorádné jasné svetlo, které zárilo na nebi jeden rok. Poté vzplál v chrámu boha války Huitzilopochtilho záhadný ohen.  Za nocí se ozýval zenský hlas, který volal: ó mí milovaní synové, nadesel nám cas odejít. Roku 1519 zvestovali Montezumovi poslové, ze na pobrezí mexického zálivu se vylodili cizinci s bílou pletí a tvárí porostlou vousy. Aztécký císar se domníval, ze vudcem techto válecníku je aztecký buh Quetzalcoatl, a protoze se obával, ze prijde o svou moc, poslal dobyvatelum zlato a pozádal je, aby odesli, ti to vsak neucinili. Montezuma jim tedy poslal jídlo a zajatce, aby se mohli napojit jejich krví a spokojene odjet. Presto zustali. Posledním Montezumovým východiskem bylo poslat k nim kouzelníky, aby jim privodili nemoc a smrt. Spanelu se to vsak nedotklo a zahájili pochod na Tenochtitlán. Kdyz Hernán Cortés a jeho muzi prisli do hlavního mesta ríse, Montezuma je pozval do svého paláce. Spanelé vládce uveznili a ríká se, ze zemrel behem následujících boju. Roku 1521 srovnal Hernan Cortés Tenochtitlán se zemí.

Vase hodnocení:															73 % Hodnotilo: 35
		0	10	20	30	40	50	60	70	80	90	100