|
Krok za krokem podél Nilu
Nil je nevýstavnejsí reka sveta. V Egypte ji obklopují nejúzasnejsí stavby, jaké kdy clovek stvoril. V nasem putování pujdeme od pramene této reky, zastavíme se na vsech sedmi nejzajímavejsích místech a nasí cestu zakoncíme v delte Nilu, kde se tato reka vlévá do more.
Abú Simbel
Tento ohromný chrámový komplex vytesaný do skály má za sebou velké stehování, a to doslova. V 80. letech minulého století musel být tento chrám posunut, aby ho nezaplavila voda z práve budované Asuánské prehrady. Celý chrám vcetne nekolika kolosálních soch se musel rozrezat na jednotlivé bloky a o kus dál se zase musel celý sestavit dohromady. nesmetla voda. Nechce se ani verit, ze kdyz roku 1813 Svýcar Burkhardt tento chrámový komplex nasel, koukali jeho sochám z písku jen hlavy.
Luxor a Karnak
Dva nejskvelejsí chrámy Egypta. Egyptstí bohové, pred nimiz se trásli poddaní faraónu, uz respekt nevzbuzují, ale jejich chrámy ano. A tak to bude naveky. Kdo jimi krácí, prochází lesem sloupu sahajících az ke slunecnímu kotouci. Prochází spalírem lvu, míjí pylony a obelisky. Nekteré jsou jako sekvoje, devet lidí se musí chytnout za ruce, aby ho objali. Drzíte se za ruce a vrtá vám hlavou, jak to sem tehdy dopravili?!
Údolí králu Taky by se mohlo jmenovat Údolí zlodeju. Hrobky panovníku zvucných jmen, jako Ramesse, Sethi, ci Haremheb, byly vykradeny. Jen Tutanchamovovi odnesli veci zcela legálne. Jsou k videní v Káhire v Egyptském muzeu. Údolí králu je obrovské pohrebiste, hned za rohem je Údolí královen. Úcel stejný, avsak zvencí to nevypadá nijak. Hora nad údolím je vsak skrz naskrz provrtána stovkami chodeb, to jsou ony hrobky. Vnitrky jsou pusobivé. Asi nejlíp vypadá chrám Hatsepsut hned v sousedství.
Abú Sír Jsou to malé pyramidy, dosti ozvýkané casem. Malé, ale nase. Ceské pyramidy v Abú Síru. Místo, kde pusobí – a úspesne – cestí archeologové. Kdysi tady uz Egyptané kopali a kdyz si tento kout zvolili Cesi, kde kdo se jim smál. Oni vsak nasli. Kdo prijede prímo z Gízy, mohl by tyto pyramidy prehlédnout, ale nepodcenujme je: jsou v nich skryté úzasné nálezy a fascinující príbehy, které se z nálezu dají vycíst. Kdo má stestí (a kdo si nepokazí dojem tím, ze by sel prímo do vykopávek) tomu to mozná reknou archeologové sami.
Sakkára Tak tady lidé objevili pyramidy. Zjistili, ze jehlan je lépe postavit na základnu nez na spicku. A tak je tu máme doposud.. Dzoserova pyramida v Sakkáre je nejstarsí ze vsech. Postavili jí 2700 let pred nasím letopoctem. Zrejme si tehdy nebyli úplne jistí, jak vypadá jehlan, a tak postavili pyramidu stupnovitou jako schody. Rovné tahy prisli do módy az o nekolik desítek let pozdeji. V techto místech není prílis tezké najít napríklad úlomky keramiky, staré nekolik tisíc let, které z písku vyfoukal vítr.
Gíza Jste dos tatecne silní, aby jste snesli pravdu? Tak tedy, nejvetsí pyramidy sveta vypadají ve skutecnosti mensí nez si myslíte. Asi za to muze nekonecná poust (ze západu písecná, z východu mestská), ze ty pyramidy nevypadají az tak úplne obrovské, ale i tak stále obrovské jsou. Gíza, nacházející se hned na okraji Káhiry je nejslavnejsí místo Egypta: tady je Chufova, Rachefova a Menhanreova pyramida (tak se ti tri muzi ve skutecnosti opravdu jmenovali), jeden z divu sveta. A také sfinga, na níz je zajímavý hlavne její urazený nos. Prý se na nej ucili mírit delostrelci. Muzete tady strávit klidne celý den, ale stejne nepochopíte, jak to ti lidé mohli postavit.
Káhira Nil protéká morem strech a 16 miliónu lidí. Obcas musíte jít pomalu, takový je na chodníku nával. Lidé tady zijí v moderních klimatizovaných domech, ale i ve hrbitovních hrobkách, ríká se tomu Mesto mrtvých – mají trvalá bydliste i na obrovském smetisti. Bydlí v ulicích, které snad pamatují i krizáky a vrchol slávy islámu, Káhira je nekonecná, táhne se az k pyramidám do pouste. Stejne jako New York nechodí nikdy spát. Není treba: po Nilu plují nocí lode, kde jen pro vás tancí dervisi a odalisky.
Autorem puvodního clánku je Milan Vodicka z Mladé Fronty DNES. Clánek vysel ve víkendové príloze dne 15.2.2003.
Autor:Martin Janecek
>>>>>Dalsí clánky od tohoto autora
Uprav clánek pro TISK
|