|
Bohové z Age of Mythology
Tento clánek se zabývá bozstvem vyskytujícím se Age of Mythology, ale nahlízí na ne z jeho historického hlediska, tak, jak je vnímali drívejsí lidé v mythologii.
U kazdé civilizace jsou tri hlavní bohové, z techto si na zacátku hry vyberete jednoho, stejne tak, jako jste si v AoK vybírali civilizaci. Za kazdou dalsí dobu, které dosáhnete si pak muzete vybrat jednoho z devíti pobocných bohu. V poslední dobe tak budete mít 4.
Bohové Vám mohou pomáhat svými schopnostmi (bonusy), které vám poskytují. Tyto bonusy se delí na dve hlavní skupiny, ekonomické a bojové. Zatímco ekonomické bonusy budou zvysovat úrodnost na farmách, prípadne zajistí vetsí výdelky pri obchodování, tak ty bojové budou vylepsovat brnení ci treba rychlost koní.
Kazdý z bohu Vám téz muze sesílat své pobocníky, jimiz jsou mythologické jednotky, jejichz popis najdete zde.
Kazdý buh má téz svou bozskou sílu, kterou Vám usnadní porazení soupere. Popisy a obrázky vsech bozských sil najdete pro zmenu zde. Kazdou bozskou sílu muzete pouzít jen jednou za hru.
Zeus
Nejvyssí buh, syn Titána Krona a jeho sestry Rheie. Byl nejmladsí z detí Rheiných. Ta byla rozhnevána, ponevadz Kronos pozrel vsechny její dríve narozené deti(Hestii, Deméteru, Héru, Háda a Posei dona) aby se nemohla vyplnit vestba Úranova a Gáina, Ze ho jeho vlastní díte sesadí z trunu. Proto se rozhodla, ze Dia zachrání pred tímto neblahým osudem.Porodila Dia tajne za temné noci na Kréte a sverila ho nymfán Idraji a Adtésteji, aby ho opatrovaly. Kronovi pak podstrcila kámen zabalený jako decko, aby ho spolkl. Nymfy novorozene zivily mlékem kozy Amaltheie a medem. Kuréti ho strezili a hrmotili, aby prerusili detský plác. Zeus
dospel a rozhodl se bojovat s Kronem za vysvobození svých sourozencu.Podle rady bohyne rozumu Métidy dal Zeus Kronovi medový nápoj smísený se solí a horcicí a Kronos vyvrhl své deti. Zeus ihned vybídl Háda a Poseidona aby se s ním ihned spojili v boji proti jejich otci.Boj byl velmi krutý, nejprve mel uspechy Kronos, který na pomoc zavolal ostatní Titány.Zeus tísneny náporem se rozhodl osvobodit Kyklopy, kterí ho vyzbrojili blesky a hromy, Hádovi dali capku, která ho cinila neviditelným, a Poseidonovi pak zlatý trojzubec. Zeus neváhal ani pred propustením hrozných Hekatoncheiru, které uvrhl do zemský hlubin jejich otec Uranos. Pak konecne byl Kronos premozen, zejména kdyz nekterí jeho stoupenci presli do tábory Diova. Zeus své protivníky smetl blesky to Tartaru. To vsak jeste nebylo konecné vitezství. Rozhnevaná bohyne Gáia zplodila s Tartarem nejvetsí nestvuru, jakou kdy svet spatril, Tyfona, aby se pomstila Diovi za jeho krutost vuci Titánum.Tyfon mel sto hlav, jimi se dotýkal hvezd, srsel plameny a vyvrhoval lávu.Olympstí bohové meli pred tímto novým neprítelem hruzu.Jediná Pallas Athéna drázdila Dia k rozhodnému boji. Tyfon házel na Dia ohromné balvany, avsak Zeus je blesky srázel na netvora zpet a zpusobil mu tezká zranení. Netvor prchl na Sicílii a Zeus ho pohrbil pod Etnou. Zeus se pak rozdelil o vládu se svými bratry losováním, pricemz svou obratností se stal vládcem bohu. Nebyl vzdy oblíben u vsech bohu, nekterí z nich reptali, nechteli se s ním vsak zneprátelit pro jeho sílu. Vzpoura proti nemu skoncila nezdarem, kdyz bohyne Thétis povolala Diovi na pomoc proti Poseidonovi, který ho poutal, vlastního syna Poseidonova, storukého Briarea, a kdyz spolu zápasili, Zeus se snadno osvobodil. Zeus vládl ze svého zlatého paláce, který mu postavil jeho syn Hefaistos na Olympu, a nejen urcoval a strezil zákony a rády i právo, ale i rozhodovval, o tom co bylo hodno jeho rozhodnutí. Osud lidstva byl dvakrát na vázkách, kdyz Zeus zamýslel lidstvo vyhubit, avsak vzdy mu v tom zabránil Titán Prométheus.Zeus byl nejvyssím pánem vseho, avsak i nad ním stál jeste osud, kterému nevládl. Nemohl ho ani ovlivnit, mohl jen dbát, aby se stalo to co bylo osudem urceno. V dodonské vestírne zvestoval budoucnost, kterou jeho knezí odposlouchávali ze sumu posvátných dubu, které mu byly zasveceny. Nemiloval spory, byl do jisté míry i laskavý, a proto kdyz upevnil svou vládu, propustil i své bývalé neprátele. Nepostrádal vsak ráznosti, kterou uplatnoval jak proti
provinilcum, tak i ve vlastní rodine, ba nechybela mu ani lstivost. Krute potrestal napríklad Ixóna který zatouzil po jeho manzelce Hére, vlastního syna Héfaista srazil z Olympu na zem, kdyz mu odporoval a zasával se své matky. Se svou manzelkou Hérou mel tri deti, boha války Area, Héfaista a bohyni mládí Hébu.Héra byla Diovi naprosto verná, aby prokázala, ze je ze je hodná své funkce ochránkyne manzelství. Zeus vsak nedbal tak úzkostlive na dodrzování manzelské vernosti. Ve své záletnosti neznal vzdy míry a vyuzil vseho, aby dosáhl prízne nekteré bohyne nebo smrtelné zeny, do níz se zamiloval.Priblizoval se ke svým vyvoleným nejruznejsích podobách, treba i v podobe manzela a vyuzil kazdé mozné lsti.O osud svých detí se staral více nez o své milenky. Ty pak dovedla Héra ve své zárlivosti stíhat velmi krute. Jednou se vsak dockala toho, ze ji Zeus pro neustálé pronásledování jeho nejoblíbenejsího syny Herákla spoutal zlatými retezy a zavesil ji mezi nebe a zemi. Z nejznámejsích potomku porodily Diovi bohyne Léto Apollóna a Artemidu, Máia Herma, Dioné Afrodítu, Themis Hóry a Moiry, Deméter Persefonu a Euronymé Charitky. Ze smrtelných zen
pak Semelé Dionýsa, Europé Mínoa, Rhadamanthya a Sarpédonta, Léda Helenu a Polydeuka, Alkméné Herákla a Día Peirithoa. I tento neúplný výcet dokazuje ze Zeus byl veselý buh.Neváhal ani unést Ganyméda, svého císníka, ke kterému vzplanul vásní. Zustával vsak stále nejvyssím bohem,pánem hromu a blesku, a jeho vznesenost symbolizoval jemu zasvecený král ptáku orel a ze stromu dub. Rekové mluvily vzdy o Diovi s nejvetsí úctou a k jeho pocte vystaveli mnoho chrámu, oltáru a nespocet soch.Athénský sochar Feidiás za doby Periklovy vytvoril slavnou sochu Dia Olympijského ze zlata a sloniviny. V Olympiji pak byl nejproslulejsí Diuv chrám a v Pergamu jeho nejkrásnejsí oltár.
Poseidon
Recký vládce morí, syn Titána Krona a jeho manzelky Rhei.I on byl osvobozen Diem jako ostatní deti Kronovi z útrob jeho otce, ihned se s Zeusem spojil v boji proti nim. Kylkópové mu darovali zlatý trojzubec z nehoz se stal odznak jeho moci. Jedním jeho úderem dokázal rozpoutat tu nejstrslivejsí bouri. Miloval kone, sám zavedl konské dostihy a ve svém sídle pod morskou hladinou u Aig mel své stáje. S Medusou zplodil hrebce Pegasa ,s Amfitrítu která mu porodila syna Tritóna, Poseidón ji ucinil svou spolu vládkyní avsak casto jí zavdával mnoho prícin ke stíznostem. Jeho dalsí synové jsou Polyfémos, Próteus, Orión a byl casto pokládán i ze otce Thésea. Casto s bohy souperil o nadvládu a lidská mesta( Naxos, Athény, Delfy).Nikdy neuznal svého bratra Zeuse za nadrazeného natoz za jemu rovného.
Hádes
Syn Kronuv Rhéin, potkal ho stejný osud jako ostatní deti Kronovy. Pomáhal v osvobození Kyklópu kterí Háda za tento cin odmenily prilbou neviditelnosti. Pri delení zeme pripadla na Háda ríse mrtvých. Hádes vládl podsvetí a tak i bohatství v nem se skrývající. Hádes unesl Persefonu kterou urcil za svou zenu a královnu podsvetí. Hádes nezije na Olympu ani ve svete zivých, sídlý v podsvetí. Mezi pozemstany vyjízdí jen dle svého rozmaru.
Áres
Buh lítého boje a vrazd.Jeho otec byl Zeus a matkou mu byla Héra. Mezi bohy nebyl Arés oblíbený, jediní kterí ho meli rádi byla Afrodité která s ním podvádela Héfaista a Hádes ke kterému pricházeli duse padlých bojovníku. Arés byl i souzen Zeusem ale byl sprosten obvinení kvuli nedostatku dukazu.
Athéna
Kdyz se Zeus dozvedel ze Métis která byla tesne pred slehnutím mu má krome Athény porodit jeste syna a ze jej svrhne z trunu, rozlítil se Métu uspal a spolkl. Athéna se proto narodila uz dospelá, v plné zbroji a s prilbou. Z Diovi hlavy jí pomohl na svet Hefaistos. Athény byla predevsím bohyní války, avsak ne války nicivé, kterou miloval Arés.Byla vzdy rozvázná i ve válce. Hledela vzdy prispet ke sjednání míru. Pomáhala Diovi v boji proti Titánum, sama zahubila Titány Pallanta a Enkalada. Její oblíbenci byli Argonauti, Erithonius, Perseus, Bellefrontes kterému dala uzdu aby mohl ovládnout okrídleného kone Pegasa. V Trojské válce stála po boku Reku a casto jim radila jak mají zvítezit, radila i Epeovi pri stavbe trojského kone. Athéna bojovala s Poseidónem o Attiku, zvítezila kdyz Attice darovala olivový strom.
Hermes
Syn Diuv a Máie. Hned poté co se narodil se vydal na cestu a uloupil stáda boha Apollóna, zahladil po sobe stopy tak dukladne, ze Apollón musel vyuzít svého vesteckého nadání aby ho nasel a usvedcil. Zeus rozhodl ze Hermes musí krávy vrátit. Hermes cestou ke skrýsi s dobytkem, hrál na lyru kterou si zhotovil z zelvího krunýre. Lyra Apollóna natolik zaujala ze dal Hermesovi dobytek a k tomu jeste zlatou hul která prinásí stestí a bohatství. Lidi naucil geometrii, aritmeticu, astronomii, astrologii a dával dar recnictví. Byl bohem obchodu, lsti a recníku.
Afrodita
Bohyne lásky a smislnosti. Podle báje se vynorila z morské peny a odplula na ostrov Kythéra. Z a své sídlo zvolila Kypr kde jí byli zasveceny chrámy. Zeus jí urcil za manzela chromého boha Hefaista. Afrodité podvádela svého manzela spolu s Áreem. Byla jednou z nejkrásnejsích bohyní Olympu,Za trojské války podporovala Tróju.
Apollo
Byl buh svetla, slunce a vestby. Jeho matkou byla Léto a otec byl Zeus. Apollón stejne jakon jeho sestra Artemis dostal dar uzdravovat lidi. Jiz ve ctvrtém dnu svého zivota si prál luk a sípy které mu zhotovil Hefaistos. Byl pánem zivota i smrti, otcem lékarství boha Asklépia kterého mu porodila Korónis. Jeho sídlem byla nejslavnejsí vestírna v Delfách kde pomocí jeho knezky Pýthie zvestoval vuli Diovu.Apopllón zvítezil nad Panem v hudebním zápolení a stal se tak i bohem hudby a pánem Muz.
Dionysus
Syn Dia a dcery krále Kadma Semely. Byl stíhán jako ostatní Diovi deti bohyní Hérou. Héra na jeho matku Semelu seslala vnuknutí at Dia pozádá o to, aby se jí zjevil ve své pravé bodobe, bledky vycházející z Dia Semelu zahubily a Dionýsa si jako nedonosené díte musel zasít do stehna, kde ho donosil. Dionýsos dorustal u sestry Semely Íno prevlecený za devcátko. Héra vsak neustala ve svém hnevu a seslala na manzela Íny krále Athamanta sílenství ve kterém zahubil svého syna Learcha. Na rozkaz Diuv zanesl Hermés díte k nymfám kde Dionýsos dorostl. Héra potrestala i Dionýsa sílenstvím ve kterém se vydal se svou druzinou ovládnout svet. Dionýsos vsude síril veselí ale své neprátele krute trestal. Poté co se Dionýsos vrátil ze svého vítezného tazení usedl po pravici svého otce Zeuse na Olympu.
Artemis
Dcera Dia a Léty, narodila se pred jejím bratrem Apollónem a pomáhala své matce s jeho porodem. Stejne jako její bratr dovedla lidi uzdravovat stejne tak jako je krute zabít. Od svého otce Dia si Artemis vyprosila dary pro svuj osud:vecné panenství, druzinu morských a rícních nymf které by opatrovaly její odev a psi kdyz nebude lovit. Od Pana dostala lovecké psi kterí byli schopni zakousnout lva. Od Kyklópu boha Hefaista dostala stríbrný luk s plným toulcem sípu. Chtela vládnout vsem horám a jen jednomu mestu. Zeus jí vládu sveril ale místo jednoho mesta vládla mestum 30. Artemis ztrestala zemi krále Oinesa za to ze jí zapomnel dát obet tím ze na ni seslala kalydónského kance. Artemis si jako jedna z mála zádala lidské obeti.
Hephaestus
Syn Diuv a Héry. Buh ohne a kovárství. Jiz od narození byl osklivý a slabý Jeho vlastní matka ho svrhla z Olympu. Záchránily ho Thétis a Euronymé, které ho vychovaly. Jenou Héra zjistila ze prekrásný sperk který mela Thétis vytvoril Héfaistos a proto ho privedla zpet na Olymp. Héfaistos byl znovu svrzen z Olympu kdyz v hádce mezi Diem a Hérou zastával svou matku. Dopadl na ostrov Lemnos kde zrídil centrum svého kultu. Hlavní Héfaistovo sídlo bylo pod Etnou. Podle Oddyseye byla manzelkou Héfaista Afrodité, která Héfaista podvádela s Áreem. Hefáistos jednou pristihl Afrodité s Á reem a oba je polapil do síte, jakmile je ukázal ostatním bohum sklidil jenom výsmech.
Héra
Tretí díte Krona a Rheie.Stejne jako ostatní bohy ji osvobodil Zeus. Héra vynikala svou krásou kterou se mohla rovnat i Afrodité a Pallas Athéne. Byla ochránkyní manzelství a proto krute stíhala výsledky Diových smilstev. Sama nikdy neporusila manzelský slib se Zeusem. Její oblíbenkyní byla Médea která odolala svádení Zeusovo a nepoddala se mu.Héra vedla spouru bohu proti Zeusovy ale spoura se nezdarila a Zeus zavesil Héru mezi zem a nebe na retezech a na kazdou koncetinu jí zavesil kovadlinu. Zeus Héru propustil az po tom co vsichni bohové slíbili ze se uz o spouru nepokusí. Stred Hérina kultu bal na ostrove Samu.
Isis
Manzelka boha Osirise a matka boha Hora. Nejuctívanejsí bohyne starého Egypta. Isis byla jakýmsi ideálem zeny: uslechtilá, krásná, milující, verná, mela velký cit pro materství. K tomu byla jeste vybavena kouzelnou mocí, kterou vyuzívala výhradne ke konání dobra a k hájení spravedlnosti. Uctívání bohyne Isis se rozsírilo i do nekolika dalsích zemí. Její kult prevzali napr. Rekové a Rímané.
Ra
Slunce bylo podle predstav Egyptanu Reovým telem. Byl to jeden z nejvyssích a nejstarsích bohu. Byl povazován (stejne jako nekterí dalsí bohové) za stvoritele a vládce nebes a sveta. Jeho jméno se stávalo soucástí jména panovníku a to prímo napr: Chafre, Menkaure, nebo jako dovetek - Reuv syn. Re prijímal i podobu dalsích slunecních bohu (Hor, Cheprer), nebo byl spojován s ruznými bohy (Amon-Re, Ptah-Re a dalsí). Re kazdé ráno vyplul na své slunecní lodi a svými paprsky dával zivotadárné svetlo a teplo. Vecer pak vplul za obzor. V souvislosti s bohyní Nut byl Re ráno porozen a vecer sneden svou matkou Nut (otcem Rea byl nejcasteji udáván Geb). Behem jeho kazdodenní plavby po obloze cíhala na Rea rada nebezpecí. Nejvetsí z nich predstavoval had Apop, který chtel prevrhnout jeho lod. Re vykonal ctyri puvodní zásluhy pro lidstvo: stvoril vzduch, stvoril nilskou záplavu, poucil je o tom, co je na onom svete, aby prináseli objeti bohum i mrtvým a predevsím stvoril lidstvo samé. Podobne jako v Bibli buh lituje, jakého stvoril cloveka i buh Re není spokojen: "Stvoril jsem kazdého cloveka rovného druhému. Vlastní mysl vsak porusila mé príkazy, nezádal jsem prece, aby konali zlo." Re se proto rozhodl, ze lidské séme smete z tohoto sveta a tímto úkolem poveril bohyni války Sekhmet. Ta nejdríve vyhubila lidi, kterí se vzdálili z chrámu do pouste. Pak se Re slitoval a uchránil zbytek lidstva pred zkázou. Nejcasteji bývá zobrazován jako muz se sokolí hlavou a na ní slunecní kotouc.
Set
V ocích Egyptanu ztelesnoval nicivé prírodní síly. Byl tedy bohem obávaným, kterému bylo dobré predcházet. Byl i bohem, který dohlízel nad nadvládou Egypta v jiných zemích. Postupne se stal symbolem zla, neporádku a to díky vrazde svého bratra Osirise. Puvodne - tzn. pred sjednocením Horního a Dolního Egypta - byl hlavním bohem Horního Egypta.
Anubis
Úcastnil se procesu mumifikace, doprovázel mrtvé do podzemní ríse a privádel k poslednímu soudu. Zobrazován v podobe cerného sakala. Byl i soucástí obradu "otevírání úst", kterým se umoznil mrtvým nový zivot na onom svete. Pri tomto obradu se knez dotýkal ruznými predmety úst, ocí atp. zemrelého (mumie), s cílem ozivit jeho smysly na onom svete. Stal se i ochráncem pohrebist.
Bast
Ochránkyne mesta Pibaste. Bohyne v lidské podobe s kocicí hlavou. Postupne uctívána jako ochrana mennoferského pohrebiste, zosobnení zivotadárného tepla Slunce (nazývána Oko boha Ra).
Ptah
Buh mesta Memfidy (Mennoferu). Jeden z nejvyssích bohu. Vznikl o neco pozdeji nez rada jiných bohu, ale memfidstí knezí ho ume zaradili do sytému bohu, ze nebylo pochyb o jeho prvenství mezi bohy. Hlavní bohy, kterí byli pred ním, proste knezí nazvali za "bytostne totozné" s Ptahem. Puvodne stvoril Ptah ostatní bohy a lidi tím, ze vyslovil jejich jména a dal jim vzniknout. Pro lepsí pochopení knezí tento zrod upravili tak, ze Ptah jak bohy, tak i vse ostatní vytvoril na hrncírském kruhu. To souviselo i s Ptahovou rolí vynálezce umení (zejména výtvarníku) a remesel a ochránce tech, kterí se tímto zabývali. Jeho posvátným zvíretem byl býk Apis (Hapi). Zobrazení boha Ptaha jsou v podobe holohlavého muze s bozským vousem v prilehlém, tesném rouchu. V rukou pak drzel zezlo ze symbolu zivota, stálosti a vsemohoucnosti. Jeho manzelkou byla bohyne války Sekhmet.
Hathor
Ochránkyne zen a zemrelých, pomáhala pri porodu a výchove detí. Toto je jen zlomek z funkcí pripisovaných bohyni Hathor, nejdulezitejsí vsak byla funkce bohyne lásky. Byla matkou a manzelkou boha slunce Ra, její jméno doslova znamená "Horuv dum". Hathor byla jednou z nejuznávanejsích bozských bytostí. Zobrazována byla v podobe krávy, nebo zeny s hlavou, ci usima krávy, a proto byly krávy nejctenejsím zvíretem v Egypte.
Nepthys
Ochranná bohyne mrtvých, sestra a manzelka boha Sutecha. V podsvetí byla spolu s bohyní Seset hodnostárkou u trunu boha mrtvých Usira.
Sekhmet
Bohyne války v podobe lvice, ci zeny s lví hlavou. Na hlave má korunu ze vztycených kobrích hlav a slunecní kotouc. Jedna z nejvýznamnejsích bohyn války (z poctu asi 12-ti). Doprovázela faraóna na válecných výpravách a to v podobe kobrí celenky (uraeu), rídila jeho sípy, spalovala svým dechem tela neprátel, vysílala nicivé síly a ohen proti temným silám. Pro svou moc ovládání kouzel se stala i bohyní lékarství. Zároven vsak byla obávanou bohyní, která mohla nemoc i privodit (prisuzovaly se jí hlavne kazdorocní morové epidemie).
Horus
Samotný buh Hor je natolik slozitý, ze je nutné rozlisovat nekolik bohu Horu (asi 20) a to podle pojetí a doby. Hor existoval jiz pred vznikem Egypta a dokonce jeste dlouho po nem. Prijali ho jak Rekové, tak Rímané. Asi nejdulezitejsí funkcí Hora byla funkce boha egyptského krále. Toho nejen chránil, ale dokonce se do nej i vteloval. Egyptstí králové se nechávali nazývat jeho jménem a prohlasovali se za jeho vtelení. V dobe pred sjednocením Dolního a Horního Egypta, byl hlavním bohem Dolního Egypta. Hor byl i bohem slunce (v této roli nazýván Harachtej) a jeho ztelesnením. V prubehu let doslo ke spojení slunecního boha Re a Harachteje v jediného boha Re-Harachtej. Hor byl uctíván také jako zosobnení vycházejícího slunce a nazýván Haremachet. Hor byl i obávaným válecníkem. Hor byl nejen bohem mnoha podob, ale i mnoha rodicu. Nejcasteji se uvádejí bohové Usire a Eset, Re a Hathor, Geb a Nut.
Osiris
Jeden z nejrozsírenejsích bohu Egypta. Zároven si na rozdíl od mnohých jiných bohu dokázal udrzet svou puvodní podobu, aniz by se ruzne menil, spojoval s jinými bohy apod. Legenda hovorí, ze práve Osiris vyvedl egyptský lid ze zvírecího stavu, naucil je ctít bohy, dal jim poznat jak získávat plody zeme a dal jim zákony. Poté se vypravil, aby stejným vecem naucil i okolní svet. To se mu vsak nezdarilo, nebot ho jeho bratr Set zavrazdil ze zárlivosti k jeho sláve a úcte u egyptského lidu, a tak se Egypt stal jedinou vyspelou zemí. Vrazdu provedl Set tak, ze sestrojil truhlici presne dle rozmeru Osirise a prinesl ji na hostinu k Osirisove pocte. Vsichni se kráse truhly obdivovali a chteli ji získat. Set tedy rekl, ze ji dostane ten, který jí co nejdokonaleji zaplní, kdyz si do ní lehne. Vsichni pak postupne ulehli do truhly, ale nikdo ji nedokázal zaplnit. Az jako poslední vstal Osiris a polozil se do truhly. Tu ostatní priskocili, zavreli víko, pribili hreby a spáry vylili olovem. Truhlu pak odnesli k rece a spustili ji po proudu k mori. Mrtvého Osirise nasla po dlouhém hledání Isis s Nepthys a jeho telo dopravily do Neditu. Jakmile Set uvidel Osirisovo telo, vrhl se na nej a rozsekal jej na ctrnáct nebo sestnáct kusu. Jednotlivé kusy pak rozházel po celém Egypte, aby nemohlo dojít k opetovnému ozivení Osirise. Isis s Nepthys jeho telo opet nasly, poskládaly dohromady a Isis mu máváním svých krídel vdechla zivot. Ozivlý Osiris vstal a Isis oplodnil. Kdyz poté Osiris navzdy zemrel, vyslal buh Re cerného sakala, aby jeho telo rádne mumifikoval a provedl príslusné obrady, aby Osiris mohl zít vecný zivot na onom svete. Tím se Osiris stal vládcem podsvetí a pánem mrtvých. Isis pak porodila Osirisova syna Hora. Osirisova podsvetní ríse, do které bylo povoleno vstoupit jen tem, kterí obstáli u posledního soudu (v opacném prípade skoncili v útrobách bohyne Amemaity), nebyla totozná s predstavou krestanu ci muslimu a posmrtném ráji. V Egypte se jednalo o rísi, která byla dosti podobná té na zemi. Bylo zde dobro i zlo, dotycný musel pracovat, byli tam úredníci a dozorci. Mrtvému, resp. jeho dusi zde hrozila i smrt a mohl být i popraven, pokud se nerídil radami Knihy mrtvých. Mimo to mel Osiris i celou radu dalsích významu: buh Nilu, Vládce úrodné zeme, Pán potravy, byl uznáván i jako buh slunce, vody, pudy, vegetace a dalsích prírodních sil. Osiris bývá zobrazován jako muz s bílou hornoegyptskou korunou, lemovanou cervenými pstrosími péry. Na brade má bozský vous a v rukou drzí berlu a dutky.
Thóth
V ruzných cástech Egypta mu byly prisuzovány ruzné vlastnosti. Opravnoval vstup mrtvých do podsvetí, byl povazován za Reovo srdce a jazyk, a nekde i za samotného stvoritele vsech bohu a sveta. Thoth daroval lidem rec, vynalezl písmo, merení a pocítání a to zejména casu. Thoth byl pro své schopnosti i mluvcím a písarem bohu. Úcastnil se obradu "vázení srdce", kde zapisoval kolikrát dotycný na otázky bohu odpovídá lzive a jeho srdce je pak na vahách lehcí nez pstrosí pero bohyne pravdy Maat a oznamuje duchu zemrelého rozsudek. Thoth byl dárcem i veskerého umení geometrie, architektury a astronomie, také vynálezcem hudby. Byl uznáván i jako buh mesíce (viz legenda o Nute). Thoth bývá zobrazován jako ibis nebo pavián, resp. jako muz s hlavou ibise ci paviána. Vzdy vsak se srpem mesíce, nebot funkce boha mesíce byla jeho první a od té se postupne odvíjely dalsí, jako buh pocítání casu, postupne pocítání vubec a nakonec vseho vedení.
Odin
Jednooký buh válek, padlých válecníku, básníku - skaldu, mýtického opojení a patosu, moudrosti, lsti, kouzel a spravedlnosti - král severských bozstev. Tento moudrý, ale zároven náladový, nevyzpytatelný, krutý a prchlivý buh rítící se nocní tmou v doprovodu svých Valkýrijí a bojovníku na divokém lovu, nebyl nikdy oblíbeným bohem obycejných severanu, tem byl cizí - býval bohem vládcu, válecníku a skaldu. Byl tak posedlý touhou po poznání, ze neváhal obetovat jedno své oko Mímovi, viset devet dní zavesen za nohy na posvátném jasanu Yggdrasilu probodnut vlastním kopím sám sobe za obet - aby prezil a na pokraji smrti získal pak obrozen nesmírnou moudrost a dle mythologie téz znalost runového písma, které pak prinesl bohum a lidem. Dodnes pro zajímavost existuje na severu mezi Laponskými samany zasvecení pri nemz se adept dostává na pokraj smrti. Sídlem Odina byl palác Valhalla v samém srdci domova Ásu - Ásgradu kde z výse svého kamenného trunu Hlidskjalfu prehlízí svet. Bývá popisován jako vysoký jednooký muz v sirokém klobouku zahalený v dlouhý modrý nebo tmavý plást. Casto sedí na svém osminohém rychlém koni Sleipnirovi, v patách mu bezí jeho dva vlci a na ramennou sedí dva havrani - Hugin a Munin.V rukou trímá jeden ze svých hlavních atributu - ostep-kopí Gungnir - mocnou zbran, jez neminula cíle. Jím také zabil prvního cloveka a tak prisla smrt na svet. Je predstavitelem severského pojetí ideálního spojení síly a inteligence ci lsti. Verilo se, ze ve své bozské podobe se lidem ukazuje jen zrídka - zjevoval se tak bojovníkum pred bitvou, ve které padli i odsouzencum pred popravou. Casteji se vsak pohyboval mezi lidmi v podobe obycejného cloveka, aby tak sám nepoznán pozoroval a soudil. Jde o obdobu starého keltského bozstva - Luga (jedno oko, patron kouzelníku, lstivost a moudrost - to jsou jejich spolecné atributy). V poslední bitve tohoto sveta - v den Ragnaröku se utká s vlkem Fenrirem. V tomto boji vsak podlehne a Fenri jej pozre.
Thor
Známý u jizních Germánu téz jako Donar. Mohutný silný buh hromu. Ochránce bohu. Tento prchlivý, ve svém hnevu straslivý, ale spravedlivý buh jedoucí oblohou na hromovém voze tazeném párem ohnivých kozlu byl ideálem svobodného severského sedláka. Predstavitel tzv. selského rozumu. Proto byl také nizsími vrstvami obyvatelstva uctíván mnohdy více nez sám Odin. Byl razitel myslenky - "co nejde silou, jde jeste vetsí silou" a jeho osobním heslem v ohrození prý bylo - "co se hýbe zabij". Byl prý prílis cestný a prílis "jednoduchý" s jednoduchým prímocarým myslením, na to aby uzíval lsti. Vse resil svou obrovskou (mezi bohy byl nejsilnejsí) silou a posvátným hromovým kladivem Mjölnirem jenz trímal v kouzelných rukavicích, aby jím mohl snáze vládnout. Bývá popisován vzdy jako ohromný mohutný, svalnatý a nadlidsky silný muz se zrzavými vlasy a plnovousem.Je synem boha Odina a bohyne Fjörg, muzem bohyne Siff. Byl také vzýván na posvecování run a runových kamenu.
Loki
Polo obr, polo buh. Pokrevní bratr boha Odina. Prchlivý, zlomyslný, lstivý a nevyzpytatelný buh sváru a lsti. Mnohokrát prelstil a dobehl samotné bohy. Jako jeden z mála severských bohu, mel ale jistý smysl pro humor, prevázne vsak cerný. Mnohokráte ale bohum svou lstí pomohl a tak jej v Asgradu trpeli i pres neustálé výtrznosti a sexuální excesy (málo co si nechal pro sebe, navíc mel zdá se talent ríkat nevhodné veci na nevhodném míste), nakonec ale pro svuj nejhorsí cin - kdy zámerne zpusobil smrt milácka bohu - boha Baldera upadl v nemilost, byl vyhnán a pronásledován. Skryl se pred hnevem bohu do vodopádu jako losos, ale byl chycen a prikován ke skále, kde na jeho prsa kapal jed. Jeho zena Sygin vsak nad ním drzela misku a zachytávala jej, kdyz byla plná a sla ji vylít, na Lokiho v tu chvíli kapal jed. Tehdy se otrásala celá zeme v jeho krecích a severané verili, ze to je puvodem zemetresení. (jistá podoba s titánem Prométheem). Nakonec se Loki osvobodil a pridal pln nenávisti definitivne na stranu obru. V poslední bitve sveta Ragnaröku se bil po jejich boku a utkal se s bohem Heimdallem. Pripravili se navzájem v boji o zivot. Loki má za manzelky obryni Angrbodu a bohyni Sygin a spoustu prapodivných potomku - napríklad bohyni podsvetí Hel ale je i otcem príser - straslivého vlka Fenrira a morského hada Midgardsormra. Rozhodne nejzajímavejsí z jeho potomku je Odinuv rychlý osminohý kun Sleipnir kterému byl buh Loki matkou (!) k cemuz se pojí velmi zvlástní príbeh: Kdyz se bohové rozhodli vybudovat Valhallu, zadali její stavbu jednomu z obru - výbornému staviteli s podmínkou, ze zaplatí pouze bude-li stavba postavena vcas a termín to byl úmyslne nesplnitelný. Obr presto souhlasil a protoze vlastnil kouzelného hrebce na jehoz hrbete hrave prenásel hory kamení i tezké dubové kmeny vypadalo to, ze stavbu dokoncí vcas. S necím takovým bohové nepocítali a tak premýsleli jak to zarídit aby se placení nemalé cástky vyhnuli. Nakonec pomohl lstí a kouzly buh Loki, který v podobe krásné klisny kouzelného hrebce odlákal a svedl. Obr stavbu jen tesne nedokoncil a nic mu nebyly platné jeho protesty ani lamentování nad proradností bohu - nejen ze zaplaceno nedostal, ale jeste jej v nastalé hádce rozzlobený buh Thor uderil svým kladivem a na míste zabil, coz vedlo k dalsím bojum a nenávisti mezi bohy a obry. Loki svedl kouzelného hrebce a porodil v podobe klisny kouzelného osminohého kone Sleipnira.
Forseti
V norské mytologii byl bohem spravedlnosti a soudnictví. Byl synem boha Baldera a bohyne Nanny. Forseti vládl v prekrásném paláci Glitnir, kde spravedlive soudil. Strecha Glitniru byla ze stríbra a jeho sloupy byly z cerveného zlata.
Freyja
Bohyne lásky, plodnosti a erotiky. Byla nejkrásnejsí z bohyní. Puvodem z rodu Vánu, byla sestrou boha Freye. Byla také bohyní zenské smrti a jí pripadla i polovina vsech bojovníku padlých v bitvách a válkách. Toto vysvetluje se príbeh, kdy ctyri skrítci Alfové vyrobili nádherný náhrdelník - men Brísinga nebo také orgamen. Freya náhrdelník tak moc chtela, ze aby jej získala, strávila s kazdým s Álfu noc. Náhrdelník získala, ale buh Odin se rozhneval a poslal lstivého boha Lokiho, aby jí ten náhrdelník ukradl. Buh Loki se v podobe blechy dostal do domu Freyi i pres její kouzelné dvere a náhrdelník ukradl, predal Odinovi. Ten jej nakonec vrátil Freye, za podmínky, ze prijme sluzbu - starat se o cást padlých válecníku.
Heimdall
Strázce sídla vládnoucí rodiny Ásu velkého Asgradu.Vlastní magický posvátný roh Gjallar na který zaduje a svolá bohy do poslední bitvy v den konce sveta - v den Ragnaröku.Tehdy se utká s bohem Lokim a vzájemne se pripraví o zivot.
Bragi
Buh výrecnosti a poezie, byl patron skaldu (básníku) v norské mytologii. Narodil se bohu Odinovi a bohyni Frigg. Na jeho telo byly vyrezány runy. Bragi inspiroval lidské básníky a dovolil jim pít ze studne poezie. Bragi se ozenil s Idun, bohyní vecného mládí.
Njord
Nejstarsí buh z rodu Vánu. Byl bohem námorní plavby, vetru a dárcem bohatství, ale jeho hlavní funkce (stejne jako u ostatních Vánu) je plodnost. Má za manzelku Skadi, je otcem boha Freye a bohyne Freyji. Bývá srovnáván s bohyní Nerthus, tak jak jí popsal rímský historik Tacitus v 1. století naseho letopoctu. K této postave se pojí pomerne komický príbeh: a sice, kdyz bohové zabili v jedné z mnoha sarvátek otce bohyne Skadi, rozhodla se ho pomstít. Bohové s ní ale bojovat nechteli a tak jí nabídli jako odstupné moznost vybrat si mezi nimi zenicha s podmínkou, ze se se skryjí za zástenu a Skadi si vybere jen podle nohou vycnívajících ven. Skadi vybírala a prebrala, protoze nejhezcí nohy nemel její vysnený - nejkrásnejsí z bohu - Balder, ale starý Njörd. Dohoda vsak platila a tak se vzali, stestí jim to vsak neprineslo. Njörd miloval more a Skadi hory, takze museli zít pul roku v mori a pul v horách za neustálých sváru a hádek.
Skadi
Skadi byla obryne, ríkala si "snezná bota bozská" a vtelení zimy. Její otec Thiazi byl zavrazden bohy, Skadi se chtela bohum pomstít. Bohové se jí obávaly a proto jí vdaly s jedním z nich. Privlastil si ji Baldr, ale nanestestí pro ni byla prisouzena bohu Njordovi. Manzelství nebylo stastné. Ona chtela zít v domove jejího otce v horách ale Njord chtel zít ve svém paláci na mori. Proto zily 9 dnu v horách a 9 dnu na mori. Ani toto ale nepomohlo k jejich stastnému zivotu, nakonec se rozdelili a Skadi si vzala boha Ulla.
Baldr
Nejkrásnejsí s Ásu. Nejoblíbenejsí mezi bohy. Syn boha Odina a bohyne Frigg, za manzelku mel bohyni Nann o které se vsak v podstate nic neví. Kdyz byl malý, trápili ho zlé sny a vidina smrti. Jeho matka, bohyne Frigg mu proto u kazdé zijící bytosti i nezivé hmoty vyprosila slib, ze jej nezraní, ale zapomela na jmelí, nebot jej nepovazovala za dulezité.Buh Loki Baldera nenávidel pro jeho oblibu.On zjistil, jeho slabinu a vyrobil ze jmelí síp. Bohové meli ve zvyku hrát si s Balderem, házet po nem ostepy, strílet sípy a pod., protoze mu zádná zbran nemohla ublízit. Loki podstrcil slepému bohu Hoenimu síp vyrobený ze jmelí - jediné veci na svete, která nedala Frigg slib. Hoeni Baldera zasáhl a zabil.Loki byl za to pronásledován a po dopadení prikován ke skále a veky mucen jedem kapajícím na jeho telo, nez se mu podarilo prchnout a pridat se na stranu obru. Po Balderove smrti museli Ásové poslat do Jötunheimu pro carodejnici Hyrrokkin aby jim pomohla spustit tezkou pohrební lod na vodu. Hyrrokkin postrcila lod do vody takovou silou, ze se svet zachvel a buh Thor rozhneval (co udelal dál prameny mlcí).Baldr je jednou z nejmladsích mythologických postav a nepatrí tedy k puvodním bozstvum - je pravdepodobne jiz ovlivnen rozsirujícím se krestanstvím o cemz svedcí i fakt ze po konci sveta a porázce temných sil se má znovu vrátit a vládnout novému svetu.
Hel
Bohyne podsvetí. Její království - podsvetní rísi hlídá u brány - Gnipských slují pekelný pes Garm Je dcerou boha Lokiho a obryne Angrbody, má prý polovinu tváre bílou nebo normální a druhou polovinu cernou nebo temnou a tak rozhodne nelze uprít Lokimu schopnost plodit, prinejmensím velmi zvlástní, potomky.
Tyr
Jednoruký vládce bitev - buh bitev, válek, sarvátek a souboju. Stejne jako on se jmenuje i jedna z run - T - týrova runa, runa vítezství. Ruku mu ukousl mýtický vlk Fenrir, syn boha Lokiho kdyz jej bohové dopadli a spoutávali.
Tento clánek vznikl za spolupráce externistu. Dekuji Ondrovi Provazníkovi, který speciálne pro nás napsal recké a egyptské bohy a Wothanovi z Valhally, za umoznení pouzití jeho materiálu na bohy vikingské. Na tomto webu najdete i mnoho jiných zajímavých informací týkajících se vikingské mythologie.
Atlantané
Gaia
Matka zeme, dcera Chaosu, z nehoz vsechno vzniklo, manzelka Úranova. Zrodila mu Hekatoncheiry, Briarea, Kotta a Gya. Jejich potomky byli Kyklópové. Dále zrodila Gáia Titány: Ókeana, Koia, Hyperióna, Kria, Íapeta a Krona. Dcerami Gái a Urana byli i Titánky: Téthys, Rheia, Themis, Mnémnosyné, Foibé, Dioné a Thea. Uranos své deti spoutal a svrhl je do Tartaru. Gáia premluvila Titány, aby se otci pomstili. Cin vykonal nejmladsí Titán Kronos, jenz Urana zmrzacil srpem. Gáia prijala Uranovu krev z níz se zrodili: Erínyje, Tísifoné, Aléktó a Megaira, dále nymfy Meliai a 24 Gigantu. Gáia prispela k propuknutí gigantomachie, války Gigantu proti olympským bohum. Porodila potomky bohu Pontovi, s Poseidonem zplodila Charybdu a Antaia, s Tartarem pak Tyfáóna. Byla i matkou Pythóna.
Oranos (Uranus)
O zrození (U)Orana prvního vládce bohu nejsou historické prameny zcela jisté. Podle mne je asi neverohodnejsí tento: Na pocátku byl Chaos, po zrození Érota pak povstali Gáia a (U)Oranos. (O)Uranos byl manzelem vseplodné Gáia, s níz zplodil Hekatoncheiry a pak Kylópy. (U)Oranos se zdesil prisernosti svých detí a svrhl je do Tartaru. Gáia vsak presto zplodila (U)Oranovi Titány a Titánky. Gáia milovala i své první nestvurné potomky, krute zurila proti (U)Oranovi, ze je drzí v tak hrozném zajetí. Vzbuzovala proto u svých dalsích detí Titánu nenávist proti jejich otci. Nejmladsího z nich Krona vyzbrojila srpem, aby se pomstil tyranskému otci. Kronos se dal premluvit a svého otce zmrzacil. Stal se pak druhým vládcem bohu.
Kronos
Kronos byl nejmladsím synem (U)Orana a Gaie. Uposlechl prání své matky, která se chtela otci pomstít za to, ze svrhl její první deti Hekatocheiry a Kyklopy do hlubin Tartaru, a prijal z jejích rukou srp, kterým ve spánku zmrzacil svého otce. Jeho bratri mu predali vládu nad bohy. Kronos nejdríve osvobodil Kyklopy z Tartaru ale po svém nástupu na trun je tam vrátil. Ozenil se s Rheiou, která byla titánka a jedna ze sedmi sester Kronových sester. (U)Oranos a Gáia predpovedeli Kronovi, ze jeden z jeho synu jej svrhne z trunu. Kronos proto polykal kazdé díte, které mu Rheia porodila. Nejprve to byla Hestia, pak Deméter, Héra, Hádes a Poseidón. Rheia ̈, rozlícená jednáním svého manzela se rozhodla, ze zachrání svého posledního syna Dia pred neblahým osudem jeho sourozencu. Narozené díte odlozila na hore Lykanion a dala ho do úkrytu k nymfám. Kdyý Zeus dospel rozhodl se, ze se svému otci pomstí. Podle rady Métidy podal svému otci medový nápoj do kterého primísil jed, který Krona prinutil ke zvracení. Nejprve vyvrhl kámen, který mu Rheia dala spolknout místo Dia, a pak postupne vsechny Diovi sourozence. Kronos bojoval s pomocí Titánu proti Diovi, který se chtel zmocnit vlády. Po deseti letech boje Zeus zvítezil a uveznil Krna s ostatnímy Titány v Tartaru. Dlouhé veky byl Titán svým synem veznen. Zeus se nakonec omilostnil a ucinil Krona vládcem ostrova blazených, Elysia.
Hekaté
Dcera titána Persa a titánky Asterie, sestry Létiny. Hekaté byla jediná, která bojovala po boku nejvyssího boha Dia v jeho válce s Giganty. Zeus ji bohate odmenil, propujcil jí moc na nebesích, na zemi i v rísi stínu. Urcovala beh zivota, stanovila osud, ochranovala deti a rodiny. Byla pokládána za bohyni kouzel. Kouzelníci jí obetovávali psy i cerná jehnata. Byla bytostí dobrotivou i desivou. Jejími znaky byly pochodne, hadi, dýky, klíce a psi. Hekaté mela prezdívku Trivia, coz znamená ochranovatelka trí cest.
Helios
Syn titána Hyperióna a titánky Theie. Jeho sestrou byla bohyne mesíce Selené a bohyne jitrních cervánku Éos. Héliovi byl zasvecen kohout, který ho kazdé ráno probouzel do nového dne. Helios pak vyjízdel ze svého slunecního paláce na dalekém východe poblíz Kolchidy do stejne nádherného paláce na západe. Své okrídlené ore nechával pást na ostrove blazených a sám se vracel ve zlatém clunu zpet na východ. Slunecní vuz mu zhotovil buh Hefaistós. Mel z nej rozhled na celý svet. Jeho manzelkou byla Ókeaovna Persé, která mu porodila Aiéta, Kirké a Pásifu. Na ostrove Thriankii se pásla jeho proslulá stáda krav a beránku. Kdyz si bohové rozdelovali své údely, Zeus zapomnel na Hélia. Ten si vyzádal ostrov Rhodos, který se nove vynoril z vln. Obyvatelé Rhodosu na pocest svého boha vystaveli 35 metru vysokou sochu z kovu, která byla sestým divem sveta.
Rheia
Sestra i manzelka Kronova, porodila mu sest detí: Hestii, Démeteru, Héru, Háda, Poseidóna a Dia. Otec Kronuv, Oranos, proklel Krona a predpovedel mu, ze bude z trunu svrzen vlastním dítetem. Proto Kronos kazdé své díte po narození spolkl. Rheia zachránila pred neblahým osudem pouze svého syna Dia a tak rozhodla o osudu Kronove. Puvodne byla Rheia uctívána i jako bohyne zeme. Rheia pozdeji splynula s fryskou bohyní Kybelou v Rheu Kybelu.
Theia
Titánka, dcera bohyne Gaie a boha Orana. Theia porodila svému bratru Hyperiónovi bohyni Éos, Hélia a Selénu.
Okeanus
Syn bohyne Gáie a Orana, nejstarsí bratr Kronuv, nejstarsí Titán. Zenou Okeana byla jeho sestra Thetys. Mezi jeho detmi byli Asia, Styx, Elektra, Doris, Euronyme, Amfitre a Métis. Krome nich porodila Thétis Okeanovi vsechny bohy pramenu, potoku, rek, jezer i
vsech sladkovodních zdroju.
Atlas
Syn Titána Iapeta a Klymeny. Atlantovými bratry byli Prometheus, Epithemus a Menoitos. Atlas byl otcem Pleiad, Hyad a Hesperidek, jeho dcerou byla té nymfa Kalypso. Znal vsechna tajemství morských hlubin. Byl spojencem Krona a Titánu v boji proti olympským bohum. Zeus Atlanta usetril, ulozil mu vak krutý trest. Atlas musel na vecné casy drzet nad hlavou nebeskou klenbu; podle jiných pramenu velkou zemekouli. Atlas se svého bríme nezbavil. Jen na zcela krátkou dobu vzal nebeskou klenbu na svá ramena hrdina Hereklas, kdy Atlas sel na jeho prosbu pro jablka Hesperidek.
Léto
Dcera Titána Koia a titánky Foiby. Zeus nasel zalíbení v Léte a ta mu porodila Apollóna a Artemis. Bohyne Héra se rozlítila a zacala pronásledovat Létu. Léto nemohla z duvodu pronásledování Hérou nikde na pevné zemi porodit. Léto nakonec porodila na ostrove Delu, který plul po morské hladine. Na ostrove Delu Léto porodila Apollóna a Artemidu.
Prométheus
PrometheusSyn Titána Iapeta a Ókeaovny Klymeny. V boji Titánu proti Zeusovi stál na strane Zeuse. Prometheus byl podle báji tvurcem cloveka, kterého stvoril z hlíny a vody. Prometheus pri sporu o obetinách nechal rozhodnout, aby bohové dostávaly tuk a kosti. Zeus lidem za trest odnal lidem ohen. Prometheus lidem opet pomohl a prinesl z olympu ohen z heliova vozu. Byl za to potrestán prikováním ke skále a kazdodením odnetím jater za pomocí zobáku orla, játra Prométheovi kazdy vecer znovu dorustala. Od tohoto utrpení jej osvobodil az príchod Herákla, který orla zabil. Prometheus se navratil poté zpet na olymp kde pusobil jako rádce bohu.
Autor:Martin Janecek, Ondra Provazník
>>>>>Dalsí clánky od tohoto autora
Uprav clánek pro TISK
|
